NVP Ostrava 10.4.2010
Původní plán výletu byl takový, že vyrazíme do Ostravy s přítelem a budeme tam až do neděle u kamarádů slavit narozeniny jednoho z nich, ale jak už to tak bývá, ze všeho sešlo, takže jsem nakonec vyrazila se Sandy sama jenom na otočku. A vůbec ale vůbec se mi nechtělo. Na výstavě jsme ale dopadly dobře, tak to nebyla zbytečná cesta. Dostala jsem na narozeniny rozkládací křeslo na výstavy, tak mi to nedalo a vzala jsem ho s sebou. Cestovat vlakem nevyspaná, se psem a se spoustou věcí tak bylo velmi zajímavé. Ale dorazily jsme v pohodě, na místě jsem křeslo rozložila a pak na něm samozřejmě skoro vůbec neseděla :-). Sandy byla dost nervózní ze všech těch psů kolem, tak jsem s ní musela chodit často ven. Při jedné krátké venčící procházce se mi podařilo dokonale propásnout šiperky, které jsem chtěla vidět. Bylo jich na výstavě asi jen 6 a byly v našem kruhu před bíglíky. Když jsme se vrátily ke kruhu, byli tam už nastoupeni bígli ve třídě mladých. No nic :-). Tak jsme se alespoň podívaly, jak se daří Bročkovi z ch.s.Weinlinie, se kterým Sandy trávila své první dny života a Baudíkovi, kamarádovi výletníkovi, a ani jsme se nenadály a už jsme byly na řadě. Posuzoval pan rozhodčí M. Václavík. Sandy byla skvělá, pěkně běhala, ukázala v pohodě zoubky a vydržela stát v postoji. Kazila jsem jí to jen já, protože ji pořád ještě neumím postavit do pěkného postoje. V naší třídě s námi soupeřily kamarádky výletnice Bianca a Mia a já, jak jsem vždycky z těch výstav vedle, vůbec nevím, jak holky dopadly. Pan rozhodčí postupně vyřadil několik velmi dobrých a my jsme nakonec získaly známku VÝBORNÁ.
Ocenění: Výborná (5. z 11-ti fen ve třídě)
Posudek: 11-měsíční, nepatrně delší fena, s dobrou hlavou, správný chrup, pevný hřbet, trochu volný loket.
Venku se mezitím udělalo krásně. Měla jsem štěstí a několikrát potkala i kooikerhondje (holandské kachní psy), ti jsou tak krááásní. Už delší dobu vím (a je s tím snad už smířena i rodina), že pořídím pro Sandy psí parťačku a rozhoduji se mezi několika plemeny - v poslední době mám 3 favority: samozřejmě bígl, český strakatý pes (ten je trochu velký, ale jinak úúúžasný) a kooikerhondje (pro toho bych si ale musela nejspíš do Holandska :-( ), tak uvidíme jak to dopadne...
U stánků jsem Sandynce za odměnu nakoupila spoustu uzených dobrot a jednu pískací hračku, kterou si vybrala sama (a kterou hned večer v nestřeženém okamžiku zlikvidovala) a ověšená věcma jako vánoční stromeček jsem vyrazila s hafinou směrem na nádraží. Prošly jsme si Komenského sady, kde jsem si udělaly pauzu na svačinu, panička si zavzpomínala na svá školní léta v Ostravě, na nádraží jsme si hodinu počkaly na zpožděný vlak (grrr) a úplně zničené dorazily k večeru domů. Cestou domů jsme budily zaslouženou pozornost - ve vlaku mi Sandy celou dobu chrupkala v klíně a vydávala při tom své typické vzdechy, jak se jí asi zdálo o všech těch pejscích, které za ten den potkala :-), na nádraží v Olomouci při čekání na tramvaj mi úplně dokonale celou dobu seděla u nohy a v tramvaji taky sedla a ani se nehla. Jo jo unavený pejsek vypadá i celkem vychovaně :-).
Přikládám jednu fotečku z výstavy, našla jsem nás v albu Annabelky a Baudíka od Martiny.
A ještě jedna fotečka Sandinky ze stránek Rowdíka. Moc děkujeme za vyfocení!