Stopou strejdy Šeráka 22.-24.7.2011

Náš druhý long a opět se nám jej podařilo dojít :). A já jsem díky tomu získala další závislost, protože ta radost z toho, že se člověk po tak dlouhé cestě dostane do cíle, je opravdu návyková :)

Takže snad se nic do té doby nestane a my se na konci srpna zúčastníme dalšího dogtreku - Stezky vlka.

Dogtrekking Stopou strejdy Šeráka je mezi dogtrekaři jeden z nejoblíbenějších a vůbec se tomu teď nedivím. Krásná příroda Jeseníků a Rychlebek (i když jsme si jí v pátek moc neužívaly) a dokonalé zázemí dělá svoje. Naprosto mě nadchl čtvrteční uvítací raut a velká vatra, potom ubytování a sprchy s teplou vodou v ceně účastnického poplatku a hlavně ty odměny v cíli za to, že jsem došly :). Výborná česnečka a správně pálivý guláš v sobotu po příchodu do cíle a v neděli ráno nádherně relaxační perličková koupel :).

Od čtvrtečního večera, kdy jsme dorazily do lyžařského areálu Miroslav vlakem spolu s kamarádkou Hankou a její Roxy, neustále pršelo. Naštěstí ve chvíli, kdy jsme stavěly stany, to bylo spíše mrholení. V pátek ráno byl hromadný start v 7 hod (za neustálého deště). My jsme start, stejně jako dost dalších lidí, nestihly a vyrazily až něco před půl 8. Trasa nás provedla širokým okruhem kolem Lipové-lázně a Jeseníku. Vedla přibližně tudy:

Miroslav - Pod Strmým - Šerák tur.chata (7 km) - Čerňava - Nad Dobrou vodou - Nad Pěchotním srubem - Ostružná (14 km) - Ostružník - Císařská chata - Brousek - Smrk hraničník (22 km) - Tři studánky - Lví hora - Oblý vrch (27,5 km) - Pod Kopřivným - Lomy na Smrčníku - Chata Smrčník - Lipová-lázně jeskyně  (33 km) - U Pomezí - Arnoštův krmelec - Pod Enhuberovým náhrobkem (36,5 km) - Jitřní pramen - Pod Jehlanem - Potok Lubina - sedélko Klen - Bílé kameny - Potok Žlebník - Špičák jeskyně (46,5 km) - Písečná (48 km) - Studený Zejf - Chebzí - Prameny Javorné - Pod Zeleným (55 km)  - Skalní stezka - Čertovy kameny - Zlatý chlum (59,5 km) - Bílé skály - Chlapecké kameny - Bleskovec - Rejvíz - Pod Rejvízem (65 km) - Bublavý pramen - Kazatelny - U Jestřábí chaty - Opavská chata - Kristovo loučení  (72,5 km) - Pod Orlíkem - Pásmo Orlíka - Pod Velkým Bradlem (75 km) - U Vodárny  (84 km) - Adolfovice - U Peňáka - Nad Bobrovníkem (91 km) - Javořík - Miroslav (96 km)

Celý pátek jsme šly v dešti a střídavě nás s Hankou přepadaly myšlenky na to, že to vzdáme, ale zvládly jsme je překonat a šlapaly dál a dál. Hance hned na startu a mě pár kilometrů po startu promokly boty, potom i nepromokavá bunda pod pláštěnkou, takže zastávky byly většinou dost krátké, protože jsme vždycky začaly mrznout. Největší páteční krize mě zastihla na zastávce na 33.kilometru (Lipová-lázně jeskyně), kde mě přepadla neustávající zimnice a i Hanka by asi v tu chvíli nebyla proti, kdybychom sešly dolů do Lipové-lázně a měly to za sebou. Ale překonaly jsme to a šly dál, při chůzi jsem se zase rozehřála. Když už jsem si musela vzít na pátek dovolenou z práce, tak jsem to nechtěla jen tak vzdát :). Obě hafinky s náma statečně šlapaly a taky na nich bylo vidět, že jim zastávky nedělají moc dobře, protože se taky vždycky rozklepaly zimou. K večeru někde na 37.km přestalo pršet a nám začaly postupně prosychat věci. Říkaly jsme si, že by bylo fajn dát první den 50 km, ať se nám druhý den do večera dobře dojde, ale myslely jsme si, že to nemáme šanci zvládnout. Nakonec jsme šly až do půlnoci, věci uschly tak, že už se dalo bivakovat a Sandy s Roxy už taky chtěly pauzu, tak jsme nakonec zabivakovaly asi na 54.kilometru. S optimismem, že jsme náš plán ujít 50 km dokonce překonaly, jsme proklepaly čtyři hodiny ve spacácích a o půl páté ráno jsme už zase vstávaly a balily věci. Ráno mě vyděsila Sandinka, protože nebyla schopná vylézt ze spacáku. Nemohla došlápnout na levou přední nohu. Zjistila jsem, že s polštářkem nic nemá, takže problém bude v nějakém kloubu. Tak jsme hodně pomalinku vyšly na nejbližší svozový bod, kterým byl Rejvíz asi 10 km daleko. Byla jsem přesvědčená, že jsme tímto skončily, ale Sandy během pár set metrů nožku rozchodila a před Rejvízem už ťapkala úplně normálně. Na Rejvízu jsme si daly dlouhou pauzu u bufetu , kde jsme se posilnily a rozehřály horkým čajem a sýrem v bulce (tak nadšená z teplého jídla a pití jsem už dlouho nebyla :))  a Sandince jsem koupila párek v rohlíku, který zblajzla jak malinu. Vím že to není zrovná vhodná strava, ale zasloužila si to :). Potkaly jsme tam jného dogtrekaře, který tam končil a čekal na odvoz, protože mu pejsek kulhal už druhý den. Po rozhovoru s ním jsem se uklidnila, že se Sandy můžeme klidně pokračovat dál, že jí asi jen při té noční přestávce zatuhly nožky. Následující cesta byla moc příjemná, sluníčko svítilo a bylo teplo, obrovský rozdíl oproti předchozímu dni. Náročnějším úsekem hned dopoledne pro nás byl výstup k rozhledně Zlatý chlum (60 km) a pak se šlo zase celkem pěkně. Vzhledem ke zvětšující se únavě naší i našich pejsků jsme dělaly čím dál častější přestávky a prohřívaly se na sluníčku. Na Kazatelnách (68,5 km) Hanka narazila na spoustu borůvek, tak jsme daly další pauzu a pořádně jsme se tam nakrmily. Už jsme to vůbec nehonily, prostě jsme si řekly, že to do večera snad nějak dojdeme. Druhá opravdu obrovská krize na mě přišla ke konci trasy při stoupání po cyklostezce k rozcestníku Nad Bobrovníkem, to už jsem vážně myslela, že to nevyjdu a nedojdu. Jakmile se nám přece jen podařilo dojít k rozcestníku, zhroutily jsme se tam na lavičce (totálně nám tam zatuhly nohy) a poté, asi kvůli naší velké únavě, jsme záhadným způsobem zvolily špatný směr a místo toho, abychom šly do kopce, jsme po chvíli směřovaly z kopce. Zdálo se nám to divné, ale šly jsme dál. Ve chvíli, kdy jsme začaly procházet kolem chatek, nám konečně došel náš omyl. Ale už se nám nechtělo vracet, tak jsme závěr cesty (posledních 5 km) vzaly přes Lipovou-lázně. V Miroslavovi jsme nahlásily příchod (před osmou večer), ukázaly povinnou výbavu a honem odpočívat ke stanům. Osprchovaly jsme se, daly si už výše zmiňovanou večeři (mezitím už hafiny spaly ve stanech) a hurá do hajan. Ráno jsme byly odvezeny dolů do obce na perličkovou lázeň (bááájo :)), potom proběhlo vyhlášení, daly jsme si oběd a v jednu jsme vyjely vláčkem směr domov. Sandy mi doma úplně vytuhla a kromě krátkých venčení spala i celý následující den.

96 km jsme ušly v čase 36:42 hod - 8. místo ze 14 holek v naší kategorii, které to došly. Celkem v naší kategorii startovalo 28 holek, takže došla do cíle jen půlka, a i z celkového počtu startujících došla dogtrek jen cca polovina lidí.

A jak jsem právě zjistila, jsem po Šerákovi v průběžném pořadí MČR v dogtrekkingu taky na 8.místě (z 62) v kategorii DTW 1! Musela jsem se pochlubit, po příštím dogtreku už totiž bude všechno zase jinak :).

Naši společnou víkendovou výpravu na svých stránkách krásně okomentovala Hanka, tak si tady dovoluji připojit ODKAZ.

Fotky z víkendu máme TADY (vzhledem k tomu dešti a k mé nechuti v takovém počasí vytahovat foťák mám z pátku minimum fotek :( )